Vše o výrobě cukru

Cukr se vyrábí z domácí cukrové řepy. Po sklizni na podzim se dopraví řepa z pole na zpracování do cukrovarů firmy AGRANA (viz obrázek). Po očištění a rozdrcení se cukr extrahuje z řízků. Výsledná šťáva se zahustí a následně nechá krystalizovat. Vzniklé  krystaly cukru se nakonec oddělí v odstředivce od sirupu. Hotový cukr se plně automaticky balí pro použití v domácnosti a nastupuje jako důležitý potravinářský a nápojový prostředek cestu ke spotřebiteli. Nejdůležitější sekce získávání cukru jsou:

• sklizeň řepy
• odstranění hlíny, odstranění rostlinného materiálu, extrakce cukrové šťávy
• čištění šťávy/koncentrace
• odstranění látek necukrového původu, odstranění vody (skladování sirupu)
• krystalizace a skladování cukru
• získávání čistého cukru, skladování ve velkých silech za ideálních podmínek.

Cukrovka patřící do čeledi laskavcovitých je dvouletá rostlina. Řepa se skládá z listů ( tyto zůstávají při sklizni řepy na poli), řepné bulvy (je základem listů a při sklizni je odstraněna) a řepného kořene popř. těla řepy (obsahuje cukr). Na světlých místech je obsah cukru obzvláště vysoký, na tmavých místech je nízký. Příbuznými cukrovky jsou krmná řepa, červená řepa a špenát. V prvním roce růstové fáze se tvoří tělo kořene, takzvaná „řepa“, která se používá pro získávání cukru. Po prvním vegetačním období je dosaženo maximálního nashromáždění cukru.  Z rostlin obsahující cukr (cukrovka &  cukrová třtina) je cukrovka s 16-20% výnosnější. Její obsah vody činí asi 75%.

Cukrovka je dvouletá užitková rostlina, dosahuje nejvyššího obsahu cukru na podzim (říjen) prvního roku  růstu. V tuto dobu se sklízí a v buňkách cukrové řepy obsažený cukr se extrahuje a krystalizuje.   

Po sklizni se při skladování snižuje obsah cukru, proto musí být zpracování provedeno rychle, aby bylo dosaženo co nejvyššího výtěžku cukru.  To vede k tomu, že zpracování cukrové řepy se provádí každý rok od konce září do poloviny ledna a je tedy biologicky určeným systémem sklizně a zpracování („řepná kampaň“), jelikož je rozpětí sklizně klimaticky podmíněno.  

Při zásobování našich výrobních závodů cukrovou řepou se spoléháme na dlouhodobé partnerství s místními zemědělci, z něhož mají prospěch všichni. Při setí od poloviny března se osivo cukrové řepy umisťuje každých 20 cm, přičemž další řádek je souběžně ve vzdálenosti 45-50 cm.

Výroba cukru z cukrovky se skládá z různých částí procesu, který se provádí ve většině evropských zemí ve velkém měřítku. Většina etap procesů se provádí průběžně. Cílem  procesu je získat mikrobiologicky stabilní výrobek (krystalový cukr nebo skladovatelný sirup),  který může být skladován pro dodávky v průběhu celého roku (krystalový cukr) nebo k dalšímu zpracování (sirup).

Sklizeň & skladování
Cukrovka se po sklizni zemědělci shromáždí na místech určené pro cukrovku (venkovní skladování) nebo se dodává přímo do závodu. Při převzetí ve skladě závodu se cukrovka zváží a pomocí naklápěcích plošin (vozidlo se vyklopí) vyloží. Následně se otočnými a výškově nastavitelnými dopravními pásy vytvoří hromada řepy. Tam zůstává řepa až do zpracování.   Je důležité vytvořit optimální skladovací podmínky pro cukrovou řepu, protože se jinak sníží obsah cukru. Optimální skladovací teplota je od  -3 do 5°. Je-li příliš teplo, je činnost látkové výměny vyšší, je-li příliš chladno, zmrzne řepa. Zpracování zmrzle cukrovky je sice bezproblémové, nicméně cukrovka by neměla roztát během skladování, protože následné rozmražení vede k rychlému rozkladu. Po prvním umytí a meziuskladnění v řepném bunkru se cukrovka konečně dopraví ke zpracování.

1. Získávání řízků
Řezací stroje rozdrtí cukrovku na proužky „řízky“, která mají obsah cukru od 16 do 20 procent.   

2. Získávání šťávy
Cukr se získává (extrahuje) s řízků horkou vodou (cca. 70 stupňů Celsia) v protiproudu – řízky jsou dopravovány proti vodnímu proudu zespodu nahoru - (extrakce).  Vzniká surová šťáva. Obsahuje kolem 98 procent cukru obsaženého v cukrovce, jako i organické a anorganické látky z řepy (tzv. necukerné látky).

3. Čištění šťávy
Necukerné látky v surové šťávě se vážou na přírodní látky vápno a kysličník uhličitý, vyrobené ve vlastní vápence a vysráží se. 

4. Filtrace
Vysrážené nerozpustné necukerné látky a vápno se ve filtračním zařízení odfiltrují. Filtrát je označen jako lehká šťáva, zbytek ve filtru karbonové vápno.  Toto představuje cenný zlepšovací prostředek do půdy, který je znovu dodán do půdy. 

5. Zhušťování šťávy
Lehká šťáva se zahušťuje vícestupňovým odpařováním. Vzniká těžká šťáva.   Na výrobu cukru je potřeba velké množství energie, které je pokryto provozem vlastní elektrárny. Pára vyrobená ve vysokotlakých kotlích slouží  v turbogenerátorech na výrobu vlastní energie.  Turbínová odpadní pára se používá jako procesní pára (kogenerace) na vytápění odpařovací stanice.

6. Krystalizace
Těžká šťáva se dále zahušťuje  ve vakuovém vařícím zařízení . Krystalizace se spouští přidáním („naočkováním“) jemně mletého cukru.  Dalším zahuštěním rostou krystaly až do požadované velikosti.

7. Odstřeďování
Krystaly cukru se oddělí od sirupu odstřeďováním. Oddělený sirup se podrobí ještě dvěma dalším stupňům krystalizace.

8. Cukr
Takto získané čisté krystaly cukru se jeví  bíle rozptylem světla v krystalech. Bílý cukr má obsah sacharózy minimálně 99,7 procent. Zbytek je de facto vlhkost.   

9. Sušení cukru
Bílý cukr se suší v proudu vzduchu, chladí a skladuje v silech.  V různých formách balený pro domácnost i pro průmysl nastupuje cukr jako důležitý potravinářský a nápojový prostředek svou cestu ke spotřebiteli.

10. Melasa
Oddělený sirup poslední fáze krystalizace je označován jako melasa. Melasa obsahuje nevykrystalizovatelný  cukr (6 až 9 procent cukru z cukrovky) a z řepy pocházející rozpustné necukerné látky. Představuje cennou surovinu pro drožďářský průmysl a průmysl na výrobu krmiva, jakož i na výrobu lihu.

11. Řízky
V extrakční věži vyluhované řízky se po mechanickém procesu lisování a poté přidáním melasy suší v sušících bubnech, poté peletizují (lisované) a prodávají se jako krmivo pro zvířata.

Společnost AGRANA rafinuje surový cukr také z cukrové třtiny, a to ve svých závodech v Rumunsku a Maďarsku. Výroba probíhá rovněž v továrnách v Bosně a Hercegovině. Surový cukr zpracovávaný v EU se dováží z méně rozvinutých zemí. Cukr pro továrny v Bosně a Hercegovině pochází ze světového trhu, především z Brazílie. 
Cukrová třtina se pěstuje ze sazenic, takzvaných "setů". Po jedenácti až osmnácti měsících je rostlina připravena k první sklizni. Každá sazenice může dát až sedm sklizní. 
Pro usnadnění sklizně se suché listy často předem spálí. Sklizeň se provádí částečně mechanicky, ale i ručně. 
Odříznuté rostliny se musí rychle zpracovat, aby nedošlo k degradaci cukru mikroorganismy. V přilehlých továrnách se cukrová třtina čistí, lisuje a mele. Poté se hmota postříká horkou vodou, aby se z ní získal cukr. Ta se dále zpracovává podobně jako při výrobě z cukrové řepy.
 

Extrahovaný cukr zpracováváme mnoha různými způsoby, abychom získali ten nejlepší cukr pro každé použití. Ať už na pečení, želírování, slazení, posypání nebo do čaje. Více informací o našich výrobcích najdete zde.